Odborníci odpovídají: Jak funguje teplo od podlahy?
Michal Babor | Úterý, 17. červenec 2018 |
Zapomeňme na radiátory! Současné energeticky velmi úsporné rodinné domy s nízkými tepelnými ztrátami nepotřebují otopnou vodu ohřátou na 80 stupňů, aby v nich bylo příjemné teplo. Doba přeje systémům uloženým do podlah, ať už se jedná o elektrické topné rohože nebo zařízení pracující na principu ohřáté vody proudící potrubím a předávající teplo podlahovému betonu. Ačkoli se nejedná o žádnou novinku, otázek kolem podlahové vytápění mívá potenciální stavebník celou řadu...
Ing. Richard Kaiser
jednatel společnosti Euroheat
Jaký materiál je vhodnější pro zalití teplovodního podlahového topení? Beton, nebo anhydrit?
Jednoznačně odpovědět nelze, svou roli zde hraje technická, technologická i finanční otázka. Cementová mazanina (beton) vyžaduje standardně tloušťku 65 mm, kdežto pro anhydrit postačí 50 mm. Technologie se liší především časem nutným pro schnutí systému – zatímco anhydrit schne asi šest týdnů, v případě cementové mazaniny je třeba počítat s dvěma týdny navíc. Kromě toho je někdy nutná dodatečná nivelace. Cementová mazanina bývá levnější, ovšem pracnější variantou, proto se stále častěji používají směsi na bázi anhydritu. Na tomto místě by se také slušelo zmínit i tzv. suché systémy, kde funkci zakrytí přejímají sádrovláknité desky. Obejdeme se tedy bez mokrých procesů, což je ideální řešení pro dřevostavby. Výraznou výhodou je také rychlost pokládky a především extrémně nízká konstrukční výška. Naopak jistou nevýhodou je vyšší cena.
Lze při použití podlahového vytápění regulovat teplotu v každé místnosti zvlášť?
Tento požadavek splňují systémy podlahového vytápění naprosto bezezbytku. Nastavení a regulace teploty pro každou místnost odděleně je předpokladem pro vysokou tepelnou pohodu takto vybavených objektů. Druhotně se prostorová regulace pozitivně projevuje na snížení provozních nákladů na vytápění, jelikož nedochází k přetápění místností. Ekonomickou úsporu lze v tomto případě poměrně snadno kvantifikovat. Provozní úspory umoří investici do prostorové regulace za dva až tři roky provozu. Mírné sálavé teplo v celé podlahové ploše navíc zvyšuje pocitovou teplotu, jelikož podlaha předává teplo v oblasti, kde ji uživatel vnímá fyziologicky optimálně. V případě radiátorů je nejvíce vytápěn podstropní prostor. Z tohoto důvodu je prostorový termostat podlahového topení nastaven na hodnotu o dva stupně nižší oproti radiátorům při zachování stejné míry tepelné pohody; požadovanou teplotu v každé místnosti nastavíte pohodlně podle potřeby.
Ing. Lukáš Kopp
marketingový specialista SECA
Často se namítá, že dřevo kvůli svým vlastnostem nepřenáší dostatečně účinně teplo z podlahového vytápění. Jak jeho účinnost ovlivňuje podlahová krytina?
Dřevo bylo, je a vždycky bude moderním materiálem, který se dokáže přizpůsobit téměř jakýmkoliv technickým vymoženostem, tedy i podlahovému topení. Nemusíte se tak vzdávat svého snu o vyhřívané podlaze. Samozřejmě, že ne každý typ dřeva se pro podlahové topení hodí, doporučujeme smrkové, borovicové, modřínové a jasanové podlahy a všechny varianty dubu v tloušťce 15 mm, v případě dubu může být tloušťka i 21 mm. Pro spolehlivý výsledek je nutné dodržet také správný postup pokládky, celoplošně podlahy nalepit a vždy nechat položit odborníky. Naopak naprosto nevhodné je položení pomocí sponek ve spojení s korkovými pásy.
Jak je to se skladbou podlahy? Je výhodnější těžká, tedy betonová s potěrovým systémem, nebo suchá, například se sádrovláknitými deskami?
Z mého pohledu jsou možné obě varianty. Naše dřevěné masivní podlahy lze instalovat třemi způsoby pokládky – na ocelové sponky nebo klasické šroubování na rošt, případně celoplošným lepením, vždy je ale třeba dbát na dodržení tří zásad:
- zajistit rovný, pevný a suchý podklad (zbytková vlhkost anhydritové stěrky max. 0,5 %, cementové stěrky max. 2 %)
- ponechat dilatační spáru min. 15 mm, aby masivní palubky mohly „pracovat“
- zachovat zdravé klima (při relativní vlhkosti vzduchu 50–65 % a teplotě kolem 20 °C nedochází k výraznému bobtnání a sesychání podlahy)
Ing. Zdeněk Jícha
jednatel společnosti Revel
Pro rozvod teplovodního podlahového vytápění se používají nejčastěji polyetylenové trubky. Jak je zajištěna jejich bezporuchovost například ve spojích?
Nejlépe správnou volbou materiálu. Vzhledem k zalití materiálu přímo do betonu je vhodné volit buď materiál se shodnou roztažností jako má beton, což splňuje pouze ocel, nebo materiál, kterému rozdílná roztažnost nevadí – tedy nejlépe termoelast (síťovaný polyethylen PeX) nebo termoplast (zušlechtěný polyethylen Pe-Rt, polybuten...) ve formě celoplastové trubky. Volba obyčejného polyethylenu do 40 °C by byla pořád velmi šťastnou volbou oproti metaloplastickým pětivrstvým kompozitům (PeX-alPeX či jakékoli jiné trubky s hliníkem). ty jsou zařazeny do seznamu trubek kovových, nikoli plastových, a podle toho je nutné s nimi zacházet. Například v USA je jejich užití pro podlahové topení zakázáno. Spojky v podlahovém topení většinou nebývají, nebo mají charakter velmi pevných, bezpečných lisovaných spojů bez přídavného těsnění.
Podlahové topení lze v létě využít i jako chlazení, například místo klimatizace. Jak takový systém funguje? Kde se voda jako nosné médium chladí?
Do podlah se nechá skutečně chladit, ale jsme omezeni kondenzací vodních par na povrchu trubky uvnitř konstrukce. Drobný výskyt kondenzace nevadí, ta se stihne odpařit, než napáchá škodu. Většinou se uvádí teplotní limit média +15 °C. Regulace systému musí zamezit vstupu chladnějšího média (většinou voda) do konstrukce. Suché podlahové systémy z dřevovláknitých desek nebo na bázi sádry nejsou pro účely chlazených podlah vhodné právě z důvodu citlivosti i na nepatrné množství vody. Jako zdroj chladu lze užít studniční vodu nebo tepelné čerpadlo vzduch-voda s trvalou reverzací chodu. Povrchová teplota bývá pak na podlaze kolem 20 °C. Chladicí výkon obvykle nepřekročí 40 W/m2 a snížení teploty vzduchu v prostoru se pohybuje kolem 4 °C. Od takovéhoto chlazení se nedá nastydnout a člověk se cítí v prostoru velmi komfortně.
Miroslav Petr
vedoucí tuzemského obchodu FENIX Trading, Jeseník
Co byste doporučil do nově stavěné dřevostavby – elektrické topné rohože, nebo systém teplovodního vytápění?
Z hlediska funkčnosti nebo tepelného komfortu jsou oba systémy shodné. Výsledky měření (spolupráce naší firmy a univerzitního centra energeticky efektivních budov při ČVUT) ukazují, že nejrovnoměrnější rozložení teplot je v prostorách vytápěných tzv. velkoplošnými sálavými systémy – tedy podlahovým a stropním vytápěním. V čem jsou hlavní rozdíly? Elektrické podlahové vytápění se vyznačuje vyšší flexibilitou a výbornou regulovatelností – z pohledu provozních nákladů je to ve srovnání s teplovodním vytápěním zcela zásadní výhoda, snazší a levnější je také instalace. Takže odpověď na vaši otázku je zřejmá – a záleží už jen na investorovi nebo výrobci dřevostavby, jakému konkrétnímu řešení dá přednost.
Může mít použití elektrického podlahového vytápění nějaká zdravotní rizika?
Víření prachu ani elektromagnetické pole nehrozí, a pokud realizační firma dodrží návod pro instalaci elektrického podlahového vytápění, vyloučena je i možnost vysoké teploty podlahy. Naopak – toto vytápění je maximálně komfortní, protože elektrické systémy poskytují teplo zejména sáláním, což je nejefektivnější způsob přenosu (s vyloučením vzduchu jako nositele). Na příjem sálavého tepla je každý živý organismus geneticky připraven, sálavé teplo vyzařuje slunce nebo oheň. Tady získávají tyto systémy i podstatnou výhodu nad dalším konkurentem v podobě teplovzdušných topných systémů, které postrádají nulovou sálavou složku a organismus je tedy nevnímá tak pozitivně a plnohodnotně.
Z životní dráhy učitele, kterým jsem chtěl být snad už v peřince, jsem před drahnou řádkou let zběhl do sféry časopisů o bydlení. Ze zaměstnance jsem se před deseti lety stal zaměstnavatelem, ale redakční práci zůstávám věrný...
Vytvořeno v xart.cz
